Markéta Pekarová Adamová vyrazila na cesty a do Česka začalo pronikat, jaký diplomatický přešlap se šéfce Poslanecké sněmovny podařil. Rozhodla se totiž zajet hned po sobě do zemí, které byly opakovaně ve válce a několik desetiletí vedou spor o území. Nejprve přistála v arménském Jerevanu, poté vyrazila do ázerbájdžánského Baku.

Oba státy spolu totiž dlouhá léta vedou ostrý spor o území Náhorního Karabachu, což několikrát vyvrcholilo krvavou válkou. Naposled využil Ázerbájdžán situace a vojensky karabašské Armény rozdrtil, obyvatelstvo muselo odejít a dnes má muslimská země území plně pod kontrolou. Bez ohledu na to, že právě tam se nachází historické křesťanské památky Arménů.

Šéfka Sněmovny dorazila nejprve do Arménie, kde tamním politiky ujistila o silné podpoře z České republiky a slíbila, že v další destinaci, Ázerbájdžánu, vysloví podporu arménskému lidu. Svůj v Baku, ázerbájdžánské metropoli, ovšem nedodržela. Dokonce učinila opak. Podle tamních zdrojů se vyslovila, že Česko plně respektuje územní celistvost Ázerbájdžánu a uznává Náhorní Kabarach za jejich území. Dokonce i odsoudila Arménii.

Politolog Lukáš Valeš nechápe, jak mohla česká diplomacie šéfce Sněmovny umožnit, aby cestovala zároveň do Arménie i Ázerbájdžánu. Pekarové Adamové prý takto rizikovou cestu neměli vůbec umožnit. „Vláda stále mluví o tom, že má prý nastolila jednotnou zahraniční politiku, ale pak pošlou paní Pekarovou do takto rizikové oblasti. Kdo vůbec vymyslel koncept, že se pojede z Arménie rovnou do Ázerbájdžánu? To přece takto nelze dělat. Když už, měli se domluvit, že ona pojede třeba do Arménie a předseda Senátu do Ázerbájdžánu. Celé je to špatně. Selhalo zde ministerstvo zahraničních věcí, které takto koncipovanou cestu nemělo umožnit, protože by si měli být vědomi, jak třaskavá půda to je. Že jde o selhání i Pekarové a jejího týmu, o tom ani netřeba mluvit. V tomto případě můžeme říci, že došlo k hlubokému selhání české zahraniční politiky jako celku,“ je přesvědčený.

„Když už k takové cestě došlo, měli se s její kanceláří domluvit na přesných formulacích typu, že hluboce lituje války, která proběhla, že nám záleží na lidských životech, Česká republika je připravena poskytnout případnou pomoc nebo nabídnout stipendia studentů apod. Vyžaduje to mimořádný cit pro diplomacii, vzdělanost, znalost všeho, co Arménie včetně genocidy za první světové války zažila. V této oblasti se navíc kříží také izraelské zájmy, protože Ázerbájdžán, přestože muslimská země, dodává Izraeli ropu,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz politolog.